Pamětní medaile náčelníka Beer but chicken rub štábu Ozbrojených sil Slovenské republiky I. 1917 ve Vranově na Topľou do rodiny židovského původu.

Jeho rodiče později zahynuli v koncentračním táboře. Absolvoval gymnázium v Košicích a studoval vyšší školu textilní v Brně. Před okupací byl zaměstnán v průmyslu. V roce 1939 se rozhodl utéct z Protektorátu přes Švýcarsko do Anglie. Na švýcarských hranicích byl však švýcarskými orgány zadržen a předán Německu.

Po třítýdenním pobytu v německém vězení byl deportován zpět do Prahy, kde však před cílem cesty z transportu utekl. Poté utekl do Polska, kde se náhodou sešel se svým bratrem. Moskvy, poté mu byla povolena evakuace a odjel se ženou do kazašské Karagandy, kde si opět našel práci v textilním průmyslu. Sokolova, v níž byl velitelem minometného roje, byl zraněn a dostal se do nemocnice v Mičurinsku. Zde se mladé lékařce podařilo zachránit před amputací nohu, kterou postihla gangréna. V roce 1946 demobilizoval a poté získal hodnost nadporučíka.

Nastoupil do Centrotexu a vstoupil do KSČ, přesvědčením byl sociální demokrat. Své ženě se během bojů odcizil a ona se vrátila roku 1948 z Moskvy do Španělska, kde si vzala jiného muže. Alexandr Beer se oženil podruhé a toto manželství vydrželo 55 let. V srpnu 1968 vyvěsil z okna černý prapor. Kvůli tomu v roce 1968 byl vyloučen z KSČ a přišel o lukrativní zaměstnání. Byl dlouholetým místopředsedou Československé obce legionářské, a to do 4. V roce 2011 protestoval proti pomníku v Novém Boru, věnovanému osmi zdejším Němcům, z toho třem starcům a dvěma ženám, kteří byli za údajné přechovávání zbraní 2.

1945 na náměstí v Novém Boru nejprve několik hodin mučeni a potom zastřeleni příslušníky československé armády a revoluční gardy a jsou pohřbeni v hromadném hrobu na neznámém místě. 2012 mu prezident Václav Klaus propůjčil Řád Bílého lva vojenské skupiny za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost. 2013 jej prezident Miloš Zeman povýšil do hodnosti generálmajora. Alexandr Beer prezidentem Milošem Zemanem jmenován do hodnosti generálporučíka. Medaile “Za věrnost Ozbrojeným silám Slovenské republiky”, I. Záslužný kříž ministra obrany České republiky, III.