Některá data mohou pocházet z datové položky. castro valley little league na statku v Biránu, nedaleko Mayarí, v provincii Holguín, jako potomek Ángela Castra y Argiz, úspěšného podnikatele s cukrovou třtinou.

Castrův otec Angel Castro byl chudý galicijský imigrant ze Španělska, který se postupně vypracoval na bohatého farmáře. Jeho otec zemřel krátce před revolucí, zatímco jeho matka a všichni sourozenci se dožili znárodnění svých pozemků zemědělskou reformou Fidelovy vlády. Z jejich rodného domu je nyní muzeum. Lidia Castro obdržela kdysi od Raúla Castra přidělený jeden ze znárodněných domů v Havaně. 1950 Castro studoval práva na Havanské univerzitě. Jeho politické názory ovlivnily americké vojenské intervence a okupace v několika státech Karibiku a Střední Ameriky z první třetiny 20. Na protiamerické postoje Fidela Castra měla vliv také americká podpora Batistova režimu.

Během své téměř padesátileté vlády se stal jedním z nejkontroverznějších politiků světa. Invaze v zátoce Sviní na Kubě v dubnu 1961 pod vedením CIA, kterou financovala a podporovala americká vláda, a jejímž cílem bylo svržení Fidela Castra, přispěla k ještě většímu sblížení Kuby se Sovětským svazem. Po sovětském vzoru Castro zaváděl rychle školství, aby zvýšil gramotnost Kubánců, za jeho vlády byla též zavedena i bezplatná lékařská péče. Castro si nejdříve získal u obyvatel Kuby velkou oblibu. V roce 1983 Castro odsoudil americkou invazi na Grenadu. Rozčaroval a postupem času zklamal mnoho lidí svým hrubým porušováním lidských práv, potlačováním a pronásledováním opozičních politiků, neobratnou ekonomickou politikou, tvrdou cenzurou tisku a nakonec i také zákazem emigrace. Statisíce Kubánců během jeho diktatury emigrovaly do zahraničí.

Neznámé množství se jich utopilo při pokusu přeplout pomocí vratkých plavidel moře na americkou Floridu. Desetitisíce se jich však vrátily, protože je USA nechtěly přijmout. Castro byl nucen zavést drastická opatření na uchránění ekonomiky Kuby před krachem. V letech 1992 a 1996 Spojené státy ještě více zpřísnily obchodní embargo. V létě 2006 se prudce zhoršil jeho zdravotní stav a prodělal komplikovanou operaci a řízení státu na čas převzal jeho bratr Raúl. Podle oficiálních prohlášení kubánských úřadů se jeho stav zlepšoval, zahraniční tisk ale spekuloval o tom, že umírá na rakovinu.

2006 kubánské úřady oznámily, že Castro dočasně předal pravomoci bratru Raúlovi, po dobu rekonvalescence z operace trávicího traktu. 2006 časopis Time napsal, že Castro je léčen na rakovinu v posledním stadiu a jeho návrat k moci je přinejmenším spekulativní. 2006 Raúl Castro oznámil před tiskem, že jeho bratr neumírá, naopak, jeho stav se ze dne na den zlepšuje. 2007 odvysílala kubánská televize záběry z návštěvy Huga Cháveze u zotavujícího se Fidela Castra. 2008 Fidel Castro oznámil, že se již nebude ucházet o úřad nejvyššího představitele Kuby. 2015 se opět spekulovalo, že je Fidel Castro po smrti. Konkrétní informace o Castrově nemoci byly svého času označeny jako státní tajemství kubánské vlády.

V roce 2010 opět začal ve větší míře vydávat veřejná prohlášení a dávat rozhovory. V nich mimo jiné kritizoval vyhošťování Romů bez povolení k pobytu z Francie, které označil za případ rasového holocaustu. Castrův oficiální titul zněl Comandante en Jefe, Primer Secretario del Partido y Presidente de los Consejos de Estado y de Ministros de la República de Cuba, tj. Titul předseda státní rady nahradil titul prezidenta v nové kubánské ústavě v roce 1976.

Jeho první manželkou byla Mirta Díaz-Balart, která pocházela z vlivné rodiny a s níž se oženil 11. Měli spolu syna Fidela Ángela, který se narodil 1. Fidel Castro měl však během svého prvního manželství poměr s Natalií Revuelta Clews, z něhož se narodila dcera Alina Fernández-Revuelta. Alina později kritizovala politiku svého otce. Z druhého manželství s Dalií Soto del Valle měl Fidel dalších pět synů: Antonia, Alejandra, Alexise, Alexandera a Ángela. S dalšími ženami měl syna Jorgeho Ángela a dceru Franciscu Pupo, která žije v americkém Miami.

Ve svých pamětech uvedla, že s Fidelem a Raúlem se rozešla proto, že vraždili své odpůrce. Podle svých slov pomáhala varovat a skrývat kubánské disidenty. Jsem marxista-leninista a zůstanu marxistou-leninistou až do smrti. Podle Castra mohla být země považována za socialistickou, pokud její výrobní prostředky kontroloval stát. V jeho pojetí socialismu tedy nejde ani o to, kdo v zemi kontroluje moc, jako spíše o způsob.

Po vítězství v Zátoce sviní se Castro stal posedlý vyzbrojováním Kuby. Batistova svržení vedli příslušníci kubánské střední třídy. Castrova vláda byla také nacionalistická, v tom se opírala o dlouholetou tradici kubánského nacionalismu. Důraz byl kladen na vědecký komunismus a vědecký ateismus. Za své hlavní politické vlivy označil Castro Karla Marxe a kubánského nacionalistu José Martího, i když Gott se domníval, že Martí nakonec zůstal v Castrově politice důležitější než Marx. Castro zaujímal v mnoha otázkách poměrně konzervativní sociální postoje, vystupoval proti užívání drog, hazardu a prostituci, které považoval za morální zlo.